William Wilkie Collins | |
---|---|
Wilkie Collins (pravděpodobně rok 1871) | |
Narození | 8. ledna 1824 11 New Cavendish Street,St Marylebone, Londýn, Anglie |
Úmrtí | 23. září 1889 (ve věku 65 let) 82 Wimpole Street, Londýn, Anglie |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Kensal Green |
Povolání | spisovatel, novinář, romanopisec, dramatik, básník-právník a barrister |
Choť | Martha Rudd[1] Caroline Compton[1] |
Rodiče | William Collins[1] a Harriet Geddes[1] |
Příbuzní | Charles Allston Collins[1] (sourozenec) |
Podpis | |
Web | wilkiecollins |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
William Wilkie Collins (8. ledna 1824 – 23. září 1889) byl anglický romanopisec, autor povídek a divadelních her. Svá díla vydával pod jménem Wilkie Collins. Řadí se k autorům tzv. senzačních románů (angl. sensation novel), které byly velmi populární v Anglii 60. a 70. let 19. století.
Za svůj život vydal 23 románů, šest sbírek povídek, jednu sbírku esejí, jeden cestopis, jednu biografii, patnáct divadelních her, přes 100 prací faktografického rázu a obrovské množství povídek, které nebyly vydány knižně, ale jen v časopisech.
Ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších a také nejlépe placených spisovatelů. Přátelil se s mnoha význačnými osobnostmi z literárních kruhů, velmi blízko měl zejména ke spisovateli Charlesi Dickensovi. Ale na rozdíl od Dickense, jehož popularita po smrti vzrůstala, bylo Collinsovo jméno trochu pozapomenuto. Nicméně v současnosti se stávají práce Wilkieho Collinse předmětem pozornosti kritiků i čtenářů. Napomáhají tomu i poměrně časté televizní a filmové adaptace jeho děl.
Ve čtyřech svazcích byly vydány všechny jeho dopisy, které zveřejnily mnohé z jeho bouřlivého života. Vedl velmi nekonvenční, bohémský život, miloval dobré jídlo a víno, rád a často cestoval, udržoval dlouhodobé vztahy se dvěma ženami, ale s ani jednou se neoženil, a dlouhodobě se oddával braní velkých dávek opia, aby si ulevil od bolestí. Collinsův neortodoxní životní styl naznačuje jeho cynický pohled na tehdejší upjatou viktoriánskou společnost. To, spolu s jeho smyslem pro humor a kritikou křivd, jež se na lidech dopouštěla společnost, je patrné i v jeho románech.
K nejznámějším dílům Wilkieho Collinse se řadí romány Žena v bílém (jeden z tehdy tolik populárních tzv. senzačních románů), Měsíční kámen (často označován za první opravdový detektivní příběh), Armadale a Bezejmenný.